Ota Janeček

( 15. 8. 1919 Pardubičky u Pardubic - 1. 7. 1996 Praha ).

 

V letech 1937 - 1939 studoval kreslení na Českém vysokém učení v Praze. ( 1941 - 1942 ) Umělecko - průmyslová škola v Praze, kterou však nedokončil. Byl členem SVU Mánes ( 1943/4 - 1949 a 1990 - 1996 ) a SČUG Hollar. Po roce 1948 objevuje postupně svůj osobitý, poetický styl s organickými, dekorativními prvky, místy inspirovanými lidovým uměním a vycházejícími z motivů odpozorovaných v přírodě. V 50. letech se ještě dočasně vrací k realistickému pojetí obrazu, ale od následující dekády už jeho díla přecházela do nefigurálních, florálních tvarů. V této době vzniká i jeho vrcholný malířský cyklus Trávy. K typickým motivům jeho malby v 70. a 80. letech naopak patří jemná, jakoby zasněná stylizace květin, ptáčků, motýlů, stromů, vajec či stébel trávy, připomínající svou křehkostí mistry japonských závěsných obrazů. Vznikají i nové cykly Slunce a Země nebo obrazy různých imaginárních a mystických krajin. 
 

Kromě malby tvoří velice významnou část Janečkova díla grafika, především linoryty, litografie a suchá jehla, o níž prohlásil: ” Suchou jehlu dělám od samého začátku a oblíbil jsem si ji proto, že nepotřebuju ani kuchyň ani laboratoř. Stačí mít v kapse desku a jehlu. A pak je to technika pravdy. Odhalí s naprostou jistotou, jak umíš kreslit.”